Zajímavosti


My z konce světa aneb nejsevernější Porsche světa

Na Špicberkách, blízko severního pólu, je jen asi 70 kilometrů silnic. Po nich jezdí zhruba čtyři sta automobilů, většinou japonské provenience. Najde se tu však také jeden klenot z evropy - Porsche 911 Carrera 4.

V patnácti letech zatoužil Harald Johnsen po dobrodružství. Stal se plavčíkem a sjezdil celý svět. Dnes je mu čtyřiapadesát a žije na Špicberkách. To je nevelké sousostroví približně 1300 km od severního pĺu, kde si polární lišky a lední medvědi dávají dobrou noc, osm měsíců v roce nesvítí slunce a stromy jsou vysoké pouze pět centimetrů. A v této nehostinné krajině jezdí Johnsen ve 911 Carrera 4. Toto arktické porsche má pod kapotou šestiválec o objemu 3,6 l s výkonem 235 kW a na počítadle údaj 6567.

 

 

 

 

 

Celé souostroví obklopují ledové kry, a tak do hlavního města Longyearbyenu se lze dostat nejsáze letadlem ze severonorského Tromso. Po necelých dvou hodinách letu nad tmavomodrou hladinou Severního moře se objeví špičaté hory pokryté smetanově bílým sněhem, hluboká údolí a četné fjordy. Cestující při pohledu na toto úchvatné panorama lehce zapomenou na útrapy, které tady kdysi různí mořeplavci, dobrodruzi, velrybáři, lovci, horníci a vojáci zažívali. Málokdo se zde narodil, mnozí tu však zahynuli : utonuli při harpunování, napadl je lední medvěd, umřeli na kurděje nebo zmrzli během polární noci. V únoru a březnu tady zpravidla bývá kolem minus 40° C, v létě se rtuť teploměru vyšplhá nanejvýš na plus devět. Rekordní byl rok 1979, to tady naměřili plus 21 °C. Kraj kolem desátého stupně severní šířky nikdy nebyl laskavý. Badatelé jako Amundsen, Andrée, Barents, Hudson nebo Nobile odtud chtěli dosáhnout severního pólu či tudy hledali námořní cestu do východní asie. Nejsou všou právě toto extrémy, které mnohé z nás přitahují magickou silou?

Letadlo jde na přistání. Dráha v Longyearbyenu vypadá podobně jako všude na světě, hned vedle je také parkoviště. Na něm převládají japonské automobily s pohonem všech kol, především Toyoty, subaru a hondy. Mezi nimi však září černočerná 911 Carrera 4, nejsevernější Porsche světa. Za jeho volantem sedí Johnsen, připravený vyrazit na okružní jízdu po ostrovech. Žádná dlouhá štreka to ale rozhodně nebude, na Špicberkách je totiž přibližně 70 kilometrů slízdných štěrkových silnic. Některé jsou ve městě a jedině k letišti vede pětikilometrová asfaltka. Po této silnici jsem už hodněkrát jel rychleji než naše policie dovlí, usmívá se starý mořský vlk. Kolik ale přesně, to prozradit nechce, jeho porsche však dokáže uhánět až 280 km/h.

Při projíždce Johnsen dodržuje rychlostní limity. Jede z města ven směrem k jámě, kde se už po staletí z hory těží uhlí. Dnes však již méně lidskou slilou a více stroji. Uhlí zásobuje elektrárnu na nostrově, která vyrábí teplo a proud. Netrvá dlouho, asfalt přejde v prašný štěrk a Johnsen brzdí. Tady jsem ještě nikdy nejel. Na své porsche totiž velmi dbá. A rozhodně to není proto, že díky osvobození od daně je za poloviční peníze než v Norsku. Proč ten člověk nejezdí po Špicberkách nějakým robusním teréňákem, proč zrovna, proč zrovna Porsche 911? Napadne vás. Odpověď je nasnadě a je velmi jednoduchá : protože miluje automobily. "Ve dvaceti jsem začínal s broukem z osmašedesátého" říká a doává : Dosud jsem měl patnáct volkswagenů a pětadvacet audi. Téměř všechny byly v černé barvě, protože ta je moje oblíbená.

Cestou kolem místní kavárny se Johnsenovi rozzáří oči jako polární záře. Tady jsem před více než dvaceti lety začínal. Měli jsme otevřeno sedm dní v týdnu, denně jsem pracoval až osmnáct hodin. Pilnost se však vyplatila a od důlní společnosti dostal kantýnu, kam se chodilo stravovat 350 horníků. Musel se pořádně otáčet, když uvážíme, že veškeré potraviny se na Špicberky dopravují letecky. Žádná zelenina v Longyearbyenu nevzejde a žádné mládě nevyroste. Zřídka sem lovci dopraví někil losů a rybáři tuleně. Přitom osmdesát procent teplé vody vyrobené v elektrárně odtéká nevyužito do fjordu. Předloni začala na Špicberkách platit daňová úleva na automobily, předtím se již týkala tabáku a alkoholu. Od té doby se na ostrově objevuje stále více mladších automobilů. Johnsena už také svrbí prsty: "Příští rok si možná koupím Mercedez-Benz SL 55 AMG".

 

 


<<Zpět
Hlavní stránka